Blog Jindřicha Veselého

τά δέ παντα οιακίζει κεραυνός
τά δέ παντα οιακίζει κερανός

Knížku Posvátná tradice ve starém Egyptě od Rosemary Clarckové vydal můj oblíbenec Váleč koulivý na moje doporučení, a je to dobře. Uvnitř člověk najde egyptosofii schwallerovskou (a Schwaller byl, jak známo, ten divný pán, od kterého prý možná pochází to podstatné z Fulcanelliho Tajemství katedrál, i když čert ví, jak to tehdy bylo – nicméně Schwaller je prostě pojem, gigant hermetismu minulého století v dobrém i zlém), a to je fajn, protože jinak hlavní Schwallerova díla česky nikdy nevyjdou – jsou to nesrozumitelné špalky, které by si tu skoro nikdo nekoupil. Takže aspoň tolik.

V noci na dnešek se mi jako obvykle zdála spousta podivných věcí; mezi jiným jsem ve snu – nejspíš pod […]

Opět s oblíbeným Válečem koulivým jsme zvažovali, že by se dal udělat nějaký Kenneth Grant, ale nakonec došlo k usnesení, […]

Uvažovat o stromu života není jen tak. A psát o něm, to už je vůbec věc velmi ošemetná. Jediným rozumným důvodem, proč se stromem života zabývat, je brát ho vážně, tj. jako základní uspořádání božských energií (přívlastků, jmen…), které je nějakým způsobem vepsáno do všeho stvoření a zároveň tvoří jakýsi blueprint člověka coby obrazu Božího. Jinak řečeno, dostáváme se do oblasti, kde končí (anebo možná teprve začíná) legrace. Do míst, kde jde o to, co je opravdová pravda a skutečná skutečnost. Tam, kde nakonec jde o všechno.

Recenze na předcházející sbírku Adama Borziče. Poznamenal bych k ní s odstupem času tolik: líbí se mi, že se Adamův […]

„Tím jsem chtěl říct, že jsem udělal ve svém životě dost práce pro to, abych si vysloužil přezdívku ŤULULUM, kterou […]

Třetí samostatná sbírka básníka Adama Borziče nazvaná Orfické linie, tradičně krásně vypravená nakladatelstvím Malvern, představuje pozoruhodný, třebaže čtenářsky nepříliš schůdný útvar.

Zatím poslední kniha Ladislava Moučky je věnována především symbolice biblické chronologie a přináší kromě nepřeberného množství dílčích poznatků především několik zásadních autorových objevů. Moučka se vrací ke své, už z dřívějších prací známé rekonstrukci sefirotického stromu.